Po 23 létech lektorské práce v oblasti vzdělávání dospělých jsem se rozhodl přepnout do životního módu ZÁBAVA a přestat učit. Už mně to fakt přestalo bavit.  Přerušil jsem živnostenské podnikání a jako důchodce už tímpádem neplatím ani sociálku, ani zdravotku a je pokoj.

Celý život jsem hrál na kytaru, jako společenskou činnost. Obdivoval jsem banjisty jako Waldemar Matuška a zvláště Ivana Mládka. Jo, čtyřstrunné banjo ke zpěvu a dixielandu je pohoda. Průšvih je ale pětistrunné banjo. Hrát a zpívat současně je mimořádně obtížné, jako když jedete na kole a ještě k tomu žonglujete. Něco podobného je basová kytara, jak to popisuje Sting. Geniálním jedincům to nevadí, Paul McCartney to umí a ještě ke všemu drží basovou kytaru obráceně. Teď jsem se do toho opřel, ale ukázalo se to jako velmi těžké a tak s tím bojuji. Jdu na to systematicky, neb nemám nadání. Vedlejší produkty jsem zveřejnil na dvou záložkách této www stránky. Ano, je to zase primitivní, hlavně když to funguje! Pětistrunní banjisti jsou taková uzavřená společnost, snaží se konzervovat hudbu z doby americké občanské války. Dělí se na dvě party: Clawhammer (víceméně metoda hry černochů z Afriky) a Bluegrass (metoda vynalezená v roce 1941). No jo, ale, když se sejde česká společnost, vypijí si tři dvanáctky, tak chtějí zas všichni zpívat jen „Už troubějí na horách jeleni“ atd. Jo je to zamotané.

Váš

Ing. Karel Hyndrák